Zapřahání koní
Jaké existují typy postrojů a z čeho se skládají, či jak vůbec koně postrojit již víme. Nyní se ale seznámíme se správným způsobem zapřahání, který se v dnešní době řídí podle uherské, německé a anglické metody. Nejpoužívanější je ovšem metoda německá, proto se později lépe seznámíme právě s ní. Nejprve si ale řekneme, jak koně zapřáhnout.
Zapřahání
Tato procedura by měla vždy probíhat uvážlivě, klidně a vždy ve stejném pořadí - koně si tak lépe zvyknou a nebudou trpět zbytečnou nervozitou. Vůz by měl vždy stát připraven se zataženou brzdou a kůň by k němu měl opatrně zacouvat. Nejdříve se zapíná vnitřní oprať do udidla náručního koně a poté vnější k udidlu druhého koně. Opratě se sepnou, smotají do krátkých smyček a zastrčí pod řemen náhřbetníku. Poté se volně zapnou držáky, nejdříve ale ten vnitřní - až poté se zkracují na žádanou délku. Vypřahání probíhá přesně opačně.
Německá metoda zapřahání
Německý systém spřežení, který se vyvinul z anglické metody, byl v Německu zaveden roku 1923 a řídí se podle něj jak soutěže spřežení, tak konstrukce vozů - proto je mezinárodně uznávaný. Zakladatelem této metody je Benno von Achenbach (1871-1936), který působil na dvoře císaře Viléma II. jako učitel vozatajství a právě on vymyslel tzv. „Achenbachovy křížovky" pro vedení dvojspřeží a čtyřspřeží. Německý systém se dodnes vyznačuje jednoduchostí, účelností, bezpečnostní a šetřením energie koní.
Základní znaky
1. Koně se řídí Achenbachovými křížovkami - jsou tedy vedeni křížovými opratěmi, jejichž přepnutím lze kdykoliv vyrovnat rozdíly v rychlosti a temperamentu koní.
2. Opratě se drží v levé ruce. Pravá ruka je volná k pozdravu, brzdění, ukázání směru jízdy či použití biče.
3. Svislé držení opratí umožňuje provádění menších obratů pouhým otočením zápěstí. Pozor, opratě nesmí nikdy rukama prokluzovat, protože by mohlo snadno dojít ke ztrátě kontroly nad spřežením.
Držení opratí
Během jízdy by měly být opratě drženy v levé ruce. Levá oprať je umístěna v dlani směrem přes ukazováček, pravá skrz prostředníček a prsteníček. Tyto prsty spolu s malíčkem se zavřou a tím vznikne pevný úchop. Předloktí a paže by měly svírat pevný úhel, přičemž délka opratí musí přesně odpovídat délce koní.
Používání biče
Bič je pomůckou pro pobízení a shromáždění koně, je tedy srovnatelný s pomůckami sedem a holeněmi. Během jízdy by měl vozka držet bič vždy v pravé ruce, aby nerušil hubu koně. Bičem se dávají také znamení ostatním účastníkům silničního provozu. Používání biče má svá pravidla - s bičem se nikdy nepráská zbytečně, nešermuje se s ním a především se jeho moci nezneužívá! Trestající šlehnutí smí mířit pouze na lopatky, které nejsou tolik citlivé.